A co burčák?

Název "Burčák" se používá pro částečně zkvašený mošt vyrobený z hroznů pouze z Čech nebo Moravy, který smí být prodáván od 15.srpna do 30.listopadu. Pokud je vyrobený z jiných než tuzemských hroznů, musí se nazývat "částečně zkvašený mošt". Tento nápoj není jen naše specialita, ve větším množství se pije ještě v Rakousku pod názvem Sturm.

Jak burčák vzniká

Burčáku je vlastně stadium při výrobě vína po několika dnech kvašení moštu. Kvašení způsobují různé druhy kvasinek, které se vždy vyskytují už na samotných hroznech. Nejprve pracují divoké kvasinky tvořící ostré kyseliny, jenže tyto dlouho nevydrží a funkci přebírají vinné kvasinky, které počnou proces bouřlivého kvašení. Když mošt v sudu kvasí (kvašení = přeměna cukrů na alkohol, vedlejším produktem je oxid uhličitý), čeká se na správnou chvíli, kdy se dosáhne optimálního obsahu přírodního cukru, kyselin a alkoholu při aktivitě kvašení. Obsah alkoholu bývá mezi 1-7 %, nejlépe mezi 4-6 %.

Vzhled a chuť

Vzhled nápoje je světle žlutý, případně světle červený v případě výroby z modrých hroznů, s čímž se ovšem nesetkáváme tak často. Je zakalený kvasným kalem a na stěnách sklenice či nádobky zůstává jemná usazenina. Samozřejmostí jsou všudypřítomné minibublinky neboť neustále probíhá kvašení. Neměl by ovšem obsahovat žádné mechanické částečky nebo shluky kvasinek. Burčák se sice pije v různých stádiích a na více způsobů, ale typicky by se dal charakterizovat takto (mezi stadiem 1-2): Svěží ovocitá vůně s kvasným buketem by měla přecházet i do chuti, kde jí podpoří přiměřená kyselinka a příjemné množství cukrů za doprovodu pěnivého efektu.

Stadia burčáku:
1) sladký - cukr převažuje nad alkoholem, chuť moštová
2) ve varu - vrchol aktivity kvasinek, vyrovnaný poměr cukru a alkoholu (maximální burčení)
3) po zlomení - převažuje alkohol a vystupují kyseliny
4) mydliňák - přechodná fáze, kvasné látky, ostré kyseliny s alkoholem
5) mladé víno - již ustálená odrůdová chuť téměř čistého vína, usazují se kvasné kaly

Chuť nejlepšího burčáku trvá jen krátkou dobu. Za pár hodin po dosažení vrcholu kvašení ztrácí svůj lahodný charakter. Proto bychom měli dbát na to, aby burčák, který kupujeme ve větším množství, byl dostatečně čerstvý. Je určen pouze k téměř okamžité konzumaci a je nutno jej skladovat opatrně s vědomím, že stále kvasí, tj. nádobu je třeba občas otevřít, aby si upšoukla.

Proč burčák pít

Svými lehce projímavými účinky je burčák prospěšný při zažívacích potížích. Hlavní prospěšné složky jsou kvasinky rodu Sacharomyces a významné množství vitamínů skupiny B, především B1 (thiamin), který kromě trávení podporuje také srdeční činnost, dobrou psychiku a brání únavě. Další složky jako nikotinamid a kyselina nikotinová chrání před kožními a nervovými poruchami a kyselina pantothenová (vitamín B5) podporuje regeneraci tkání (vlasy, nehty...), také přispívá proti únavě a stresu.

Podle lidové moudrosti by pro dobré zdraví měl člověk vypít tolik burčáku za sezónu, kolik krve koluje v jeho žilách.

Hodně zdraví, pohody a odlehčené mysli s burčákem přeje Degustuj.cz

Další zajímavosti